Pro mě je trochu zvláštní pohled pátera Františka Ferdy, jehož metody mi velmi připomínají to, co vyprávěla babička. Rady jsou velmi jednoduché a obsahují informace, které jsem se jinde nedočetla. Dostaly se ke mně už hodně dávno, možná to bude pětadvacet let. Potajmu, rozmnožené na xeroxu a střežené jako oko v hlavě.

O tom, že jsou v organismu plísně a že je přijímáme s potravou, jsem nevěděla nic. Právě páter Ferda ve mně vzbudil touhu přijít všemu na kloub a zajímat se o různé formy samoléčení. Říkávali jsme tomu jen „babské rady“.

Páter Ferda používal právě „babské rady“ a využíval mocnou sílu přírody. Recepty lze načerpat v knize, která o něm kdysi vyšla, v ní se pojednává i o jeho životě. Většina receptů je jednoduchých. Například hodně sázel na dubovou kůru. Podle jeho receptu prý stačí popíjet odvar z mladých větviček jen týden a tělo se očistí od většiny škodlivin.

Často jí zmiňoval i v jiných receptech, a proto usuzuji, že na očistu těla velmi dbal a považoval za základ každého léčení. Zmiňoval i syrovou cibuli a česnek, i potřebu mít tělo v rovnováze a bránit se zbytečným nákazám, například požíváním špatné stravy. Podle něj by měl prý každý začínat svůj den pozřením teplého nápoje, rozhodně ne studenou vodou. Varoval před plísněmi a uváděl mnoho zdrojů, které mohly být jejich původem. Plísně se vyskytují všude. Požíváme je i s léky a jejich záludnost je v tom, že prý na ně téměř nic nezabírá. Tedy, prý až na očistu dubovou kůrou.

Nechci vás k ničemu přesvědčovat, ani nemám všechny metody ověřené. Popravdě, připadají mi i trochu zastaralé, na řadu neduhů lze s úspěchem vyzkoušet efektivnější a modernější metody. Jenomže jsou chvíle, kdy nezabírá nic a pak si jdu pokaždé pokorně uvařit nějaký ten osvědčený čaj.